NovinkyHistóriaČlenoviaObrázky a súboryFórumČierna listina
Login:
Heslo:   
  registrácia

Sraz hráčů aliance Ireland

Luhačovice, jižní Morava, červen 2004
... podľa pamäti Alesiana, ktorý nemohol veľmi piť a preto si pamätá najviac ;-) ...
Účast: Alesian(organizátor, hehehe), Darcharoth, Sonya, Dragon69, AraxoN, iGi, Malfoyy
Alesian, Sonya a Malfoyy přijeli do Luhačovic kolem 15:00 odpoledne. Na vlakovém nádraží, kde byl sraz už čekali Darcharoth s AraxoNem. Proběhla menší seznamovačka a jelo se vyhledat ubytování. Bydleli jsme v soukromé vilce, kde jsme obývali celé první patro. Hned jsme museli načnout zásoby irské whiskey, která nám dělala společnost po celou dobu srazu. Darcharoth přivezl krásnou přenosnou irskou vlajku, proběhlo pár foteček a volal Dragon69, že je na místě. Vzali jsme skleničky a šly se přivítat se zbylou částí spojenců. Proběhlo seznámení, Pollux bohužel nedorazil. Všichni se tak nějak začali ubytovávat :o) a rozhodli jsme se vyrazit poznat krásy lázeňského městečka. Alesian rozhodl, že bude dělat průvodce, nýbrž městečko dobře znal. Asi až ve třtí hospodě se našli pro nás všechny místa a přišla na řadu večeře. Při večeři se teprve pořádně začal probírat Dark Elf, každý přidával něco ze své historie a večer začínal velmi hezky. V pozdních hodinách jsme se rozhodli navštívit nějaký noční bar a vlezli jsme do klubu Apollo. Moc pěknej kout. Měli tam fotbálek, kulečník a hlavně dost alkoholu pro nás. Bohužel již v počátcích srazu se nemohl velké alkoholové veselice účastnit Alesian, nýbrž byl po chřipce a dobíral antibiotika. Ale napil se, možná i více, než zdraví dovolilo. Při fotbálku bylo hodně veselo, prohrávající dvojice musela podlézat hrací stůl a vše se dokumentovalo. Společensky unaveni jsme nakoupili pivo a odebrali jsme se ke svému přechodnému domovu. V obývací kuchyňce jsme započali další velkou debatu o DE. Darcharoth přivezl krom vlajky i naučnou knihu a historii Irska, něco z dávný dob a poznatky. Začal nám předčítat z této knihy a byla u toho dost velká legrace, protože jsme tomu dávali naše osobní poznámky spojené s DE. Darcharoth přidával hlavně svoje zkušenosti, protože Irsko již osobně navštívil. Debata se táhla až k ránu a postupně začali odpadávat společensky unavení bojovníci. Ve finále zbyl jen polospící Alesian, stále čtoucí Darcharoth a naslouchající Sonya. Alesian nevydržel a kolem páté hodiny ranní se odploužil spát.
Ráno se postupně vstávalo a každý začal po svém řešit snídani. Zavoněla káva, čaj a irská whiskey. Ta vlastně voněla celý sraz. AraxoN nás
Nebol to žiaden i-pocket, len "obyčajný" SonyEricsson P900 ;-)
AraxoN
informoval o přepočtu, jelikož měl sebou přenosný PC (i-pocket, nebo tak něco, nevím jak se to jmenovalo). Netuším, jestli jsme ten přepočet nesledovali už v noci. Nálada byla výnorná, jelikož Ireland byl ve vedení. Pro sobotní den jsme si dali za úkol nlézt někde internetovou kavárnu. Rozhodli jsme se udělat i nějaký sportovní výkon, později jsme byli odkázáni k cestě do Zlína. Při cestě na oběd jsme objevili pod naší ulicí soukromou internetovou kavárnu, ale bohužel majitele jsme nezastihli doma a museli bychom se prý objednat dopředu. Oběd byl jak jinak než skvělý a po odpočinku jsme se rozhodli, že bychom si někde mohli zahrát bowling. Bohužel všude bylo obsazeno, tak jsme se rozhodli pro cestu do Zlína. Po maličkém bloudění a poptání domorodců jsme objevili bowling club a bylo jasné, že o zábavu máme postaráno. Pamatuji si, že v televizi zrovna běžel zahajovací zápas ME ve fotbale, Portugalsko-Řecko, takže jsem střídal jako fotbalový nadšenec bowlingovou dráhu s pláckem před televizí. Vzpomínám také na velmi příjemnou barmanku. Během hry se zrodil v hlavách irelandského lidu nápad, založit si vlastní webové stránky. AraxoN přislíbil, že se o to pokusí a my jsme hned začali dávat dohromady nápady. Hlavní témata vymýšleli Darcharoth se Sonyou a ostatní je doplňovali. Již si přesně nepamatuji výsledek z bowlingu, ale mám dojem, že jednu hru jsem vyhrál já a jednu Malfoyy. Po dohrání hry a probrání webu jsme vyrazili hledat internet. Barmanka nás kamsi do města odkázala.
Došli jsme k autům a Sonya s Malfoyyem se kamsi ztratili. Naproti nám bylo kino a právě měli dávat premiéru filmu Harry Potter a vězeň z Azkabanu. Všude hromada dětí s rodiči. Někdo pronesl, že bychom mohli zajít do kina a internet jít hledat potom, ale Alesian byl razantně proti, kulil oči a tvrdil něco v tom smyslu, že se všichni zbláznili. Nepřipouštěl si, že se nápad brzy stane skutečností. Sonya s Malfoyyem se záhy objevili a Alesian, když viděl, že přicházejí od kina, začal být více nervózní. Leč bylo rozhodnuto většinou. Šlo se do kina na premiéru. Prodrali jsme se hloučkem dětí a čekali na prodej vstupenek. Proběhlo pár foteček s vlajkou před kinem, Alesian se ukrýval v poslední řadě a všude pokukovali zvědavý občané a jejich udivené pohledy hovořili asi za vše. Vstupenky a již jsme seděli v kině. Byl to zajímavý pohled do řad sedaček. Všude samé děti a sem tam nějaký ten rodič. Ale v jedné řadě sedělo vedle sebe 7 dospělích mávajících irskou vlajkou. Pamatuji si přesně, jak jsem se při focení v kině styděl a zakrýval si obličej. Paní, co seděla v řadě před námi, to komentovala slovy, že se stydět nemusím, že jsou tam i jiní dospělí. No, film se líbil a šup hledat net do města. Po velkém úsilí jsme bohužel nic nenašly, tak začal boj o čas. Byla chvilka před přepočtem a žhavily se telefony směrem na chybějícího Polluxe, aby za některé vzal odehrávku. Podařilo se a my mohli čekat vesele na přepočet. Vyrazili jsme ze Zlína do Luhačovic. Sobotní večer si již moc nepamatuji, vím, že se sledoval DE po přepočtu, debatovalo se a popíjelo. V neděli dopoledne jsme se šli projít do města a hlavně vychutnat poslední den a poslední oběd v Luhačovicích. V podstatě už byla navozena taková ta smutná nálada, že už to končí a jestli se někdy vůbec ještě uvidíme. Každý si koupil pravé lázeňské oplatky a trojhránky a odjezd byl stanoven na třetí hodinu odpolední. Dragon s iGim a AraxoNem odjeli jako první a my se pomalu a smutně loudali na nádraží, odkud měl ject jako poslední velitel Darcharoth. Malfoyy, Sonya a Alesian se rozloučili s velitelem a vyrazili autem na Prahu. Za nimi zůstal velitel mávající irskou vlajkou a my věděli, že to není poslední sraz, který jsme uspořádali a plni nádherných pocitů se těšili na další.